Když mě přepadne složitost života, obracím se k jednoduchosti. Eliminovat veškeré rozhodování, které musím během dne učinit. Nemít možnost si vybrat je osvobozující! Ale jen po omezenou dobu. Proto jsem se rozhodl vše, co vlastním uložit do krabic.
MINIMALISMUS JE MOU ŽIVOTNÍ CESTOU, KTEROU JSEM SE ROZHODL JÍT. MÍT POUZE FUNKČNÍ, POTŘEBNÉ VĚCI, KTERÉ MĚ OBOHACUJÍ. PŘÍPADNĚ MĚ DĚLAJÍ ŠŤASTNÝM!
Jistě to neslyšíte prvně ode mne. Způsobů jakým snížíte počet věcí ve vašem vlastnictví je spousty. Tento je jen jeden z mnoha a možná nejrozšířenější.
Nebudu Vám tady vykládat, jak na to. Pouze sdělím svůj pohled na minimalismusa proč se očištění svého života věnuji pravidelně. A opravdu si myslím, žepravidelnost je v tomto případě důležitá. Životní cesta se obvykle skládá zespousty malých kroků a rozhodnutí. Ovšem čas od času je nutné provést velkýúklid. Jak ve svých cennostech, tak i ve své hlavě.
A právě hlava mě donutila přemýšlet, co aktuálně podnikám se svým životem. Naco kladu důraz a kam směřuji. Každý chce být spokojený. Já nejsem výjimkou. Jenže také vím, že nebudu spokojený pokud nebudu vnitřně růst, vzdělávat se. Tento růst ovšem nesouzní s růstem majetkovým. Nepotřebuji více peněz, pokud nebudu mít kvalitní vztahy. To bylo první uvědomění.
VZTAHY • PODNIKÁNÍ • FOTOGRAFIE
Z toho jsem vyvodil tři hlavní složky mého života. Budování a udržování kvalitních vztahů. Dělat práci, která mě baví a naplňuje. A věnovat se fotografii, kterou považuji za svůj jediný skutečný koníček a umožňuje mi být kreativní.
Všechny složky se dají dělat bez peněz. Ty jsou důležité pro život, ale nejsou základem. Tím je správné nastavení mysli. Určení priorit a věnovat čas sobě samému. Mohu říci i žít v přítomném okamžiku. Oceňovat maličkosti. Klást důraz na komunikaci s vlastním tělem, žít zdravě. Žít šťastně!
Již po dvou týdnech, kdy jsem vše uložil do krabic jsem si uvědomil. Ani třetinu všeho co vlastním nepoužívám pravidelně. Nechápejte to špatně. Nemám tolik zbytečných věcí. Naskladňování jsem už poměrně dobře eliminoval. Ale na denní bázi vše nepotřebuji. To je dobrési také uvědomit, kolik toho mám sezónního. Případně pro specifický účel jako je lezení. Občas sito chce uvědomit, zda se některým činnostem již nevěnuji jako dřív. A jestli není čas se toho vzdát a vytvořit si tak místo pro něco nového. A zároveň by to ulehčilo i stěhování.
Myšlenka na to se umět sbalit do batohu a mít možnost cestovat mě už opustila. Tato představa je krásná na pár týdnů. Mít založený na tom svůj život nechci. Nicméně mít vyčištěný byt a na očích pouze to, co potřebuji denně je vítaný. Udrží to můj životní prostor čistý. Lépe připravený k úklidu. A nebudu se muset rozhodovat, co si vzít na sebe. Nebo po čem šáhnout. Prostě omezené možnosti na ty kvalitní. Včetně kvalitně stráveného času. Třeba knížkou. Zbytek sezónních věcí mít pěkně uložené mimo dohled a také omezovat na to nejnutnější.
A pokud nevím, zda něco by mělo zůstat nebo jít o dům dál. Dal bych to do krabice a pokud to nevytáhnu během měsíce, tak to asi nepotřebuji. Každý minimalista by měl vlastnit takovou krabici. Třeba by si tam návštěva mohla kouknout a vzít si co uznají za potřebné vlastnit. Věc takzíská nového majitele a my budeme šťastnější, že jsme obdarovali svého přítele.